Naše závody a další zážitky.
Zde najdete články o tom, jak závodíme, trénujeme a prostě si užíváme života...
 Již tradičně jsme byli celé léto v jednom kole a nebyl ani moc prostor o všech našich zážitcích napsat. Závod střídal závod, hodně cestování a hodně práce. Vše uteklo tak rychle, že se nám nechce věřit, že už je po sezóně. Jak by řekl klasik, někomu by se mohl tento způsob léta zdát poněkud nešťastným, avšak pro nás je to způsob nejšťastnější!
0 Comments
 S Terkou prostě rádi závodíme, nijak nás neláká urputně ladit na jeden až tři vrcholy za sezónu. Zbytečně se z toho nervovat a doufat, že třeba před nějakým veledůležitým závodem nechytneme rýmičku… víme, že to není úplně zcela podle všemožných příruček o vytrvalostním tréninku, ale což, profíci nejsme a radost nám to dělá! A votom to je… ;)
 Od posledního našeho příspěvku uplynulo již mnoho odplavaných, odšlapaných a odběhaných kilometrů, nazvedali jsme i pár tun „železa“ a odzávodili nespočet přípravných závodů. Přiznáme se, nebyl moc čas psát o každém závodě zvlášť. Některý závod byl více důležitý, jiný méně, avšak ty opravdu klíčové závody nás teprve čekají. Chcete vědět více o tom, jak jsme se připravili na hlavní letošní vrcholné závody a co nás ještě čeká? Čtěte dál…
 Letos jsme se s Terkou rozhodli, že si spestříme sezónu hezkými závody ze seriálu H-Triatlon Tour.
Jedná se o profesionálně zorganizované závody pro amatéry, takže přesně pro nás a pro všechny, kteří chtějí kvalitní závod a mít i šanci na dobrý výsledek. Jak se nám vedlo ve třech triatlonových závodech se dočtete v článku...  Září pro nás bylo letos především ve znamení duatlonů. Absolvovali jsme celkem tři duatlonové závody, dva z nich byly republikovými šampionáty a jeden byl krajským přeborem. Povedlo se nám získat celkem 5 medailí z 6 možných.
 Na přelomu srpna a září se v Karlových Varech konal triatlonový svátek v podobě víkendu plného sportu. V pátek byl na programu noční běh – Night run a ČP v žákovských kategorií, v sobotu nás čekal triatlonový závod pro širokou veřejnost na tratích nedělního závodu SP. S Terkou jsme si tuhle akci samozřejmě nemohli nechat ujít. Jak se nám vedlo a co jsme zažili, se dozvíte v následujícím článku.
 Uplynulá sezóna byla trochu v duchu zkoušení si nových závodů a hledání, jaké typy tratí a jaké počasí mi nejvíce vyhovuje. Další novou výzvou byl závod MČR ve středním triatlonu - Pilman. Podle všeho mi profil závodu neměl vůbec sedět. Jak jsem se na tento podnik připravil a jak jsem ho nakonec zvládl se dozvíte v následujícím textu...
 Trochu se stydím! Víte proč???
No přesně, už přes dva měsíce jsem nenapsal nic o našich závodech (když pominu krátké posty na Facebooku). Sezóna byla tak nabitá všemi možnými závody, o kterých jsem psal jinde, že mi nezbyl čas psát o nás. Tak mě to všechno pohltilo, že jsem zanedbával svůj vlastní blog. V sérii následujících článků bych to rád napravil a tu bosou kobylu bych rád opět okoval! ;) Máme s Terkou pár oblíbených závodů a jedním z jich je triatlon v Táboře. Letos se zde opět konalo MČR ve sprintu a my jsme u toho samozřejmě nemohli chybět ;). Jak se nám vedlo a jakou přípravu jsme na tento unikátní závod zvolili? Více v článku... Od příbramského MČR v OH triatlonu uplynulo už hodně času, my jsme však za tyto dva měsíce nezaháleli! Terka se celkem rychle zotavila z posledního pádu a mohla začít opět naplno trénovat a závodit. Skvěle nám k zapracování se do závodního módu posloužil závod ze série H-triatlon Tour. Závod se jel v Hostivaři jako terénní triatlon a nebyli jsme zde vůbec do počtu. Poté se konalo další kolo ČP na Hamru, kde startovala bohužel jen Terka, neboť já jsem byl s dorosteneckou reprezentací v Litvě. Terka si zde především testovala formu a zkoušela posbírat co nejvíce bodů do poháru. To se ji vyrovnanými výkony ve všech disciplínách a 10. místem celkově (5. v kategorii) celkem povedlo. Utvrdila se v tom, že je na dobré cestě k formě, kterou měla před zraněním.  V Příbrami se jelo mistrovství republiky v olympijském triatlonu. Bohužel jsem na závod vyrazil sám, neboť Terka si léčila zranění z posledního pádu na kole. Ještě se jí nestihlo vše zahojit z Benidormu, kde jí sundala jedna ženská dveřmi od auta, a už si opět okusila, jak dokáže být asfalt tvrdý. Tentokrát jí do sbírky přibyly 4 stehy na obočí. Snad už si všechnu smůlu vybrala... Já jsem nakonec na závod vyrazil, ale nic moc jsem od něho nečekal. Zkusil jsem si ho dát z velké únavy po Czechmanovi a nakonec to nebyl zas až takový propadák!  |
