Krušnejman 2019

Letos jsem si Krušnomana moc užil, dal jsem si ho úplně na pohodu v příjemném letním počasí (na Sibiři), ani žádné křeče neproběhly... prostě nádhera! ;)

Možná by to někoho svádělo k tomu, aby se začal vymlouvat na to, že mu podobné závody nesedí, nemá rád kopce a těžké sjezdy, nevyžívá se v 7 stupních, vichru, dešti a mlze apod. Avšak já takto začít nechci! Proč taky, vždyť komu podobné podmínky a typy závodů sedí? Jo, jasně, pár labužníků se tam jistě najde, ale asi většina by si raději představovala, jak si v poklidu se suchým zadkem objedou krásnou horskou cyklistiku a předtím a poté se příjemně proběhnou s kamarády v místech, kde normálně v zimě lyžují. Naštěstí ale nežijeme v ideálním světě, ve kterém by něco jako extrém a překonávání vlastních limitů neexistovalo a to by byla velká škoda... ;)

Grupáč pod sjezdovkou...

Celá naše společná víkendová podívaná započala 5 km dlouhým během, kde hned na začátku musíme zdolat část místní sjezdovky (letos to Tomáš posunul zase o kus dolu ;) ) a poté se to vůbec nezlepší, ba naopak. Seběh střídá strmé stoupání a takhle pořád dokola. Já patřičně umírněný, částečně trenérem a částečně hnusnou zimou, rozbíhám na mé poměry velmi opatrně. V jednu chvíli jsem snad na 30. místě, ale ničeho se neděsím, času dost. Když vyběhnu to nejhorší a ocitnu se v nejvyšším bodě trati, oblékám si za běhu pláštěnku. Pouštím tak před sebe pár lidí. Seběhy mi vždycky šly, takže během zhruba 500 m dlouhého sešupu dolů získám tak 10 míst. V posledním brdku chci taky zahřát motory a lehce přidám, do prvního depa tedy vbíhám okolo 10. místa, minutku za čelem a s dobrým pocitem...
První běh: ​https://www.strava.com/activities/2359053526

I depo je v kopci...

Následuje v mém podání historicky nejpomalejší depo. I legendární depomaster Otík mi naděluje 15 vteřin! A proč? Inu, neboť si v poklidu nazouvám tretry (nehodlám skákat) a přes ně neoprenové celonávleky na tretry (chci cítit nohy na běhu), dále přijdou na řadu tlusté rukavice a svačinka do kapsy... ;) ale pod 2 minuty to dávám, takže se to určitě vyplácí!
Depo: ​https://www.strava.com/activities/2359053454

Kokos na "sněhu"

Cyklistická část, tak na tu jsem se teda velmi těšil! Naštěstí mě od krutého výhledu uchránily zcela zamlžené brýle, které jsem střídavě sundaval a nandaval během celého dne. Na kolo jsem mohl nasedat okolo 12. místa a po prvním kopci jsem si to již trůnil na 15. pozici. K mému překvapení mě nikdo nepředjel v prvním delším sjezdu a já získal krapet sebevědomí. Před obrátkou v Německu jsem mrknul na ostatní, co mě míjeli a se škodolibostí lidské rasy vlastní jsem zjistil, že se netrápím jen já, a to mě zase trošku nakoplo. Svoji 15. příčku jsem kupodivu držel až skoro opět do Čech, mezitím jsem naopak dojel Davida Gerycha, se kterým jsem následně strávil zbytek cyklistiky. On na silničce krásně šlapal do kopce, já mu naopak tahal sjezdy a roviny. Bez něho by to byla daleko větší dřina a samota... ;)

Nam#danej kačer ;)

V Německu bylo navíc relativně slušné počasí, a mně se tak začínal závod čím dál více líbit. To se ale mělo opět změnit u nás! Před posledním delším stoupáním v prvním kole mě napadla taková mazaná věc. Přece nebudu s sebou tahat pořád dva na půl plné bidony, za chvíli je občerstvovačka, kde si naberu nové. Napil jsme se, co se do mě vešlo a zbytek jsem skoro všechen vylil. Nechal jsme si jen trošku vody na zapití gelu, který jsem si chtěl dát v posledním sjezdu k depu, kde se i občerstvovací stanice nacházela a my zde měli ukázat své zmrzlé úsměvy kamarádům podél trati při nájezdu do druhého kola. 

Nic z toho se nekonalo! Můj mazaný trik se mi nevyplatil, neboť jeden z iniciativních dobrovolníků nás nesmyslně poslal do dalšího okruhu dříve. Chvíli jsem se s ním dohadoval, že přece musím dolů do depa a pak zpátky, on si trval na svém a bránil průjezd doslova vlastním tělem. Pěstní souboj bych asi prohrál, tak jsem se podvolil a jel tedy, jak na mě řval. Nejprve mě napadlo, že třeba Tomáš nechal zkrátit trať kvůli bezpečnosti, ale tomu jsem se za okamžik ze srdce zasmál! Tohle je Krušnoman a ne nějaký Wimbledon. V tu chvíli mi navíc bylo jasné, že mě musí diskvalifikovat, zkrátil jsem si přeci trať a z pravidel vím, že každý závodník je zodpovědný za správné zdolání trati, nehledě na to, co mu kdo poradí. Nejprve na mě přišel lehký splín, chtěl jsem to otočit, ale byl jsem už dost daleko. Napadla mě jediná rozumná věc: dojedu to a zeptám se rozhodčích, zda si to mohu následně dojet... naštěstí to nebylo třeba!

Poté, co jsem nabyl nového odhodlání s mým dalším mazaným plánem, jsem celkem svižně absolvoval i druhý okruh. Mezitím jsem se sice propadl na nějakou 25. příčku, snědl všechny zásoby, gely zapíjel tak, že jsem jel chvíli s otevřenou pusou, abych nachytal dešťovku a na sobě dovezl oblečení, které vážilo aspoň 10 kilo. Avšak i tak jsem do cíle dojel s dobrým pocitem a s chutí napravit svoji chybu. V cíli cyklistiky mi ale následně došlo, co se děje. Rozhodčí zachovali skvělý "cit pro hru" a sami přišli s tím, že si každý bloudil může daný "pytlík" objet. Celkem nás bylo nějakých 30, ano prvních 30 závodníků! Teda kromě Lukáše, kterého zmíněný aktivista naštěstí nestihl. Klobouk ale dolů před rozhodčími, kteří dokázali takto krizovou situaci velmi dobře vyřešit (ono diskvalifikovat prvních 30 lidí by bylo na game over).

Se svým výkonem v cyklistice jsem byl ale nakonec celkem spokojen, posun tam je, žádná krize i přes nedostatek pití nepřišla, jel jsme vyrovnaně a dle pokynů trenéra. Bohužel nejsem ještě žádný technik, abych si mohl na vodě dovolit riskovat ve sjezdech, kde jsem posbíral hodně minut... ale což, ne vždy je nutné vyhrát!

Cyklistika: https://www.strava.com/activities/2359053890

V druhém depu jsem se už nijak zvlášť nezdržel, jen jsem při sundavání návleků chytil lehkou křeč do obou stehen, která mě následně provázela během celého druhého běhu. Ono běžet 15 km po sjezdovce není žádný med ani bez křečků, avšak nikdo asi nečekal, že se mu poběží příjemně. Nastolil jsem tedy takové tempo, abych nekřečoval a bohužel nebylo nijak závratné. Pár lidí jsem na druhém běhu posbíral, ale nebyl to už v mém podání závod. Spíš jsem se s kamarády povzbuzoval a snažil se dostat co nejdříve do tepla. Byl z toho nakonec 19. běžecký čas a posun na 20. místo celkově. Závěrečná fotka vypadá sice dost drsně, ale když chceš být Krušnomanem, tak to hold trošku štípne! ;)
Druhý běh: https://www.strava.com/activities/2359053722

Celkově závod hodnotím pozitivně, jako jeden z mála jsem si tu při třetí účasti zajel osobák jak v umístění, tak v čase. Navíc jsem objevil další svoje slabiny, na kterých je třeba makat. Užil jsem si intenzivní den mezi přáteli a zase o kus posunul svoje limity. Myslím, že mě tento závod pro zbytek sezóny jen posílí a nebudu hned dělat vědu, když náhodou někde padne pár kapek...

Jako bonus k celému výletu bylo 2. místo v age group (asi nějaká smíšená ;) ). Po závodě jsme navíc s Tomášem Slavatou uspořádali drobnou sbírku na nové vybavení pro místní rodinný organizační kolektiv, takže si všichni můžeme na jejich dalších závodech zase v cíli vychutnat skvělou škvarkovou s pár Plzničkama! ;)

​http://czechtriseries.cz/results/track/9232?returnUrl=%2Fresults%2Frace%2F3678
​
Díky moc všem, co byli součástí tohoto nabitého dne a velké díky patří Jirkovi, který mi udělal parádní support během celých dvou dnů!