Po delší pauze jsem se rozhodl, že opět opráším klávesnici a napíšu o svých sportovně – kulturních zážitcích. Od Ironmanu v Itálii se toho stalo dost, ale nic, co by již stálo za nějaké větší rozepisování. 9. července se to vše ale změnilo a mám tu zase jednu věc, která si zaslouží pozornost! S Petrem Soukupem se známe již dlouhá léta a každý rok mi od něho chodila pozvánka na jeho kultovní akci Megatlon. Mně to ani jednou nevyšlo, neboť jsem byl zahleděný do bezvýznamných sportovních akcí, které se ve stínu Megatlonu zdají příliš triviálními a nezajímavými (nic proti všem Ironmanů, Fe-malům apod.). Tato akce je totiž tou, na kterou jistě nikdy nezapomenu a na kterou se, pokud Souky dá, budu rád vracet! Startovní listina je omezena na 20 lidí, takže pro mě bylo ctí se na start konečně postavit. Tato sportovně – kulturní událost totiž prověří u každého účastníky nejen jeho sportovního ducha, ale i jeho schopnost udržet v sobě tolik tekutin, kolik není u normálního smrtelníka fyziologicky možné. Jedná se ve zkratce o desetiboj, který kombinuje ty nejpřirozenější pohyby lidského těla s tou nejzákladnější potřebou organismu – příjmu tekutin. Během deseti disciplín každý účastník vypije navíc minimálně 9 piv, pokud má smůlu tak až 12 a ten, kdo je labužník, může i víc… to byl samozřejmě i můj případ! V každé části se stanoví pořadí. Toto pořadí znamená počet trestných bodů, které se na konci sečtou a ten, kdo má nejnižší součet, je vítězem! Snadné, avšak kruté… více info v odkazu níže! Cyklistika + pivoPrvní disciplína je jasná. Hromadný start cyklistiky na trati přibližně 5 km ve dvou okruzích. Po dojetí každý účastník musí co nejrychleji vypít pivo Braník z lahve! Celkový čas a následné pořadí se určí součtem čistého času cyklistiky a pětinásobku času pití piva. Na startu byli i ostřílení cyklisté, a ještě ostřílenější účastníci Megatlonu z minulých let. Jako správný ředitel závodu a zároveň největší favorit celého klání se na start postavil i Souky. O rychlé tempo v obou částí tak bylo postaráno. Hned po startu jsme se tedy oddělili já, Souky a Míša N., valili jsme slušné tempo a po prvním okruhu jsme měli již solidní náskok. Já věděl, že moje největší slabina bude rychlost pití, tak jsem za to zkusil i jednou vzít. Kluci to ale vykryli, nakonec nám nastoupil sám Souky a já tak do depa dojel na 2. fleku. Následný exáč byl očistec, neboť tepovka nad ANP nešla zkrotit. Po dlouhých 24 vteřinách jsem zakončil na konečném 4. místě v první disciplíně. Na začátek jsem ale úplně nezklamal a udělal jsem si potřebnou žízeň :) ... Člunkový běh (3x20 m + 2 piva)Druhá disciplína je zároveň ta nejobávanější. Jedná se o člunkový běh, kdy každý závodníky musí 3krát tam a zpátky zdolat 20m úsek, na každé straně na něj čeká jedno pivko. Obě pivka musí být v cíli vypitá. Přibližně tedy během minuty do sebe dostanete litr Braníka, a to už každý žaludek nezvládne. Já měl z této disciplíny opravdu největší obavy, naštěstí jsem šel až na konci startovního pole, takže jsem mohl okoukat taktiku. Nakonec jsem po vzoru těch nejlepších do sebe dostal první pivko hned na začátku celé a pak to druhé na dvakrát. Byl z toho super čas jen 11 s za prvním, avšak pole bylo velmi vyrovnané, takže z toho nakonec bylo 8. místo. I tak jsem byl rád a začínal jsem si to po třetím pivku konečně užívat! :D Plavání s lahváčem + pivoDalší disciplínou v rychlém sledu bylo plavání. Pravidla jasná, každý musí obeplavat bojku cca 50 m daleko, během plavání je povinné držet v ruce zavřeného lahváče, po doplavání opět následuje exáč. Já si zde hodně věřil a myslel jsem si, že zde budu v popředí. To jsem ale poprvé a naposledy podcenil sílu této akce a skončil až na 9. místě. Plavání jsem měl sice 2. nejrychlejší, u pití piva jsem se ale málem utopil a děsně se propadl. Příště budu lepší! Běh s basouČtvrtou a zároveň nejvyrovnanější disciplínou je sprint s basou na 80 m, kdy po 40 m přichází rozhodující otáčka. Pro někoho byl ale rozhodují již obávaný start, kdy se to nezdá, ale je docela problém rychle a bezpečně čapnout plnou basu piv. Já se naštěstí mohl poučit z nezdarů soupeřů a vše zvládl se ctí. Když bych v závěru nevytuhnul, tak jsem skončil možná ještě lépe než na 5. místě. I tak ale spokojenost a moje první a poslední zaříznutí Soukyho! 😉 Jednalo se také o první tzv. regenerační disciplínu, kdy nebylo povinné si dát regenerační pivko. Já byl už celkem rozjetý, takže jsme si jedno dal, proč ne! :D Orientační běh + 2 pivkaPolovinu závodního dne uzavře podle mě nejzajímavější závod v orientačním běhu. Na toto jsem se těšil, klasický orienťák jsem ještě totiž nikdy nešel a byl jsem zvědavý, jak se mi mezi velmi zkušenými orienťáky budu dařit. Start je hromadný jako u cyklistiky jen s tím rozdílem, že startovní pole se nadělí hned na začátku díky prvnímu exáči (ten se nenásobí). Po doběhnutí do cíle pak následuje exáč druhý, který se jako u cyklistiky, plavání a paddleboardu násobí 5. Trať stavěl zkušený orienťák, který nezávodil a nachystal i klasickou mapu pro každého a typické kontroly. Prostě profi organizace. Já tedy věděl, že rozhodující bude hned první exáč, volba kontrol byla totiž libovolná, takže se dalo hákovat. I za cenu lehkého polití a málem i poblití jsem exoval jako třetí a hned se zařadil do vláčku Víťa a Souky. Běžecky jsem stíhal v pohodě, do mapy koukal jen sporadicky, ale věděl jsem, kde se pohybujeme. Naštěstí, neboť mi v těžší technické pasáži v lese kluci cukli a já musel poslední 3 kontroly se ztrátou najít sám. Naštěstí jsem vše v pohodě zvládl, jen ten závěrečný exáč zase nestál ve vysokých tepech za nic a skočil mě ještě Míša, který je legendární PÍČ! 😉 4. místo tak bylo lehce za mým očekáváním, ale postupné zvýšení hladinky alkoholu tuto drobnou křivku zastínilo… 7 piv za 2 hodinky se začalo projevovat… a to jsem byl teprve v polovině. Královský exáč!Druhá polovina začíná královskou disciplínou – exáč lahváče! Pravidla netřeba vysvětlovat, zajímavostí je, že si každý může vybrat svojí oblíbenou písničku, při které pije. Já si nechal zahrát Wonderwall a „Today was gonna be the day“ a já si dal osobák! Sice z toho bylo až 11. místo, ale s čase 11,88 vteřin jsem byl velmi spokojen, na vítěze jsem ztratil jen 5 vteřin. I tak do příště musím zamakat, trénink dělá mistry! Paddleboard + pivkoPoslední částí před přesunem na jiné místo je paddleboard. Pravidla jsou podobná jako u plavání, jen s tím rozdílem, že bojku musíme obeplout dvakrát a po prvním kole následuje exáč, který se násobí 5. Po osmi pivkách musím říct je docela náročné jet rovně, natož nespadnou do vody. Já se naštěstí nějak udržel a zajel 3. nejrychlejší čas. Prokletý exáč mě ale opět posunul až na 6. místo. Komu by to ale vadilo, pivko mi zrovna začalo chutnat, takže hurá na další část! Volejbal + pivko8. a nejvíce náhodnou disciplínou je volejbal. Týmy se losují a je tedy hodně ošemetné, na koho narazíš. Já sám nejsem nějaký super volejbalista a bohužel jsem v týmu patřil spíš mezi ty lepší, kteří se alespoň sem tam trefí do balónu! Bylo z toho nakonec poslední místo a největší přísun trestných bodů za pořadí. Pozitivní ale bylo, že si každý musel dát během hry jedno pivko a mohl si ho vychutnat. To by mi šlo! 😉 ŠipkyPředposlední a zároveň druhou regenerační disciplínou jsou šipky. Každý má tři hody a jednoduše, kdo nahází nejvíc, vítězí. Já nejsem žádný velký šampion a mám to dost náhodné. Takže jsem i odmítl 3 zkušební hody (aby mě nemrzelo, že jsem v nich naházel víc) a šel rovnou naostro (někdo doslova ;) ). První šipku jsem hodil někam do lesa, ale zbylé dvě našly cíl a součet 42 bodů mi zajistil pěkné 5. místo. To jsem musel oslavit jedním regeneračním pivkem (ten Braník je fakt nejlepší pivo!). Hod po lahváči + 0 až 3 pivkaCelý Megatlon by byl pro 99 % smrtelníků neřešitelným úkolem i bez poslední finální disciplíny. Jedná se totiž o hod po lahváči. Ve vzdálenosti 5 metrů jsou umístěny 3 zavřené lahváče, každý dostane 4 tenisáky a co trefí, nemusí pít. První byl Míša, který vytříbenou technikou sestřelil všechny tři lahváče. Říká se, že když trefíš dva, jsi borec a mezi prvními. Dále se tvrdí, že trefit jeden je dostačující, dva kousky do sebe dokážeš do minuty dát, ale to třetí, to se pak už vrací. Já jsem samozřejmě netrefil nic, daň začátečníka. No což, nebudu brečet a jdu do toho. První celkem hned, druhé na pár nádechů a to třetí… no masakr, ale bojoval jsem a nakonec vydřel 8. místo. Se třemi netrefenými mě dal akorát Souky a porazil jsem i hodně lidí se dvěma pivy. No měl jsem radost, menší pak moje játra. Co jsem nezdůraznil na začátku je, že se soutěžilo i ve vložené soutěži: PÍČ roku. Tato cena náležela tomu, kdo od startu první disciplíny do konce poslední (od cca 9 do 18 hod) vypije nejvíce piv včetně nepovinných regeneračních piv. Já se v tu chvíli zastavil na 17 kouscích a tušil jsem, že nemám na prvenství nárok, ale to mi nijak nevadilo. Při vyhlášení výsledků jsem byl navíc na děleném 6. místě s Pepou. O konečném pořadí měl v tu chvíli rozhodovat královský exáč, ve kterém jsem Pepu porazil. Já toto ulehčení ale odmítl a Pepovi nabídl přímý souboj v dalším exáči před všemi na kolenou. Takže 18. kousek a pěkně o TOP6. Pepa jako pravý rytíř souboj přijal a šli jsme na věc. Myslím, že jsem si dal osobák, ale o tom se v kronikách již nepíše, každopádně jsem Pepu těsně přepil a slavil životní úspěch. Navíc jsem v kategorii PÍČE roku skončil na konečném třetím místě (na nováčka slušné). Je důležité zmínit, že součástí závodu bylo i klání něžného pohlaví v trojboji, které nám všem zpříjemnilo čekání mezi disciplínami. Terka promine, ale bylo se na co dívat! 😉 Tento krásně malebný den jsme zakončili hromadně v hospodě u Šuků, kde jsme dali ještě nespočet škopků, padlo i nějaké vínko a panáčky. Druhý den jsme se Soukym vše vyběhali na Prachovských skalách a já bez nějaké hrozby ztráty řidičáku mohl odjet směr domov! Bylo to krásné, hravé a skočné! Moc díky za pozvání! Užívejte léta, neberte se moc vážně a hlavně na zdraví…
0 Comments
Leave a Reply. |
AuthorČastěji píše Fanda, Terka kontroluje chyby ;)... Archives
March 2020
Categories |