Trochu se stydím! Víte proč??? No přesně, už přes dva měsíce jsem nenapsal nic o našich závodech (když pominu krátké posty na Facebooku). Sezóna byla tak nabitá všemi možnými závody, o kterých jsem psal jinde, že mi nezbyl čas psát o nás. Tak mě to všechno pohltilo, že jsem zanedbával svůj vlastní blog. V sérii následujících článků bych to rád napravil a tu bosou kobylu bych rád opět okoval! ;) Nebojte, nechystám se nijak trápit zvířata, to se jen tak říká! ;) Ale pokud se podíváme hlouběji na význam tohoto přísloví, tak si ho lidé často vykládají mylně! Dá se na to totiž koukat i dost alibisticky. Neboť takový kovář měl svoji kobylku natolik rád, že jí přece netrápil nějakými okovy a nechal ji raději běhat svobodně, neboť rozuměl svému řemeslu a veděl, co jí nejvíce svědčí... to ale není příklad mého blogu, já se na to jednoduše vykašlal! ;) Teď k jádru pudla (mám asi trochu animální náladu ;) ). Od posledního závodu, o kterém jsem psal, se toho událo tolik, že to určitě nebudu chtít vměstnat do jednoho článku. Pěkně to rozdělím, ať vás dlouho nenudím... Po závodě MČR v Táboře jsme jeli Houmrův triatlon v Jiříkově. O tomto závodě a i ostatních ze série H-triatlon Tour budu psát v samostatném článku po posledním jejich běžeckém závodě na Skalce. Přichází tedy na řadu další závod ze série ČP - Sprint TT v Sokolově! V letošní sezóně jsem díky tomuto závodu přišel na zajímavý fakt. Nemám rád závody v zimě! O tomto zjištění jsem se pak do konce sezóny přesvědčil ještě několikrát, ale zpět k závodu. Sokolov se nám oběma moc nevydařil. Byl jsem z něho tak frustrovaný, že jsem se o našem počínání nezmínil ani na Facebooku. V mém podání to byla jedním slovem KATASTROFA! Terka zase tak špatně nezajela, ale nijak zvlášť nadšená také nebyla. Když člověk uprostřed léta vážně zvažuje, že si na svém "žihadle" nechá nasadit zimní gumy, je asi něco špatně. Do Sokolova jsme dorazili v dopoledních hodinách a já jsem si nasadil nekompromisně kulicha. Mohlo být nějakých 8st., mlha a po dešti, takže silnice mokré a vše nechutné. I když plavání v neoprenu nemám rád, uvítal jsem, že se v něm plavalo. Voda byla ale to nejtepleší, co na nás čekalo. Plavání jsem si i tak ještě asi nejvíce užil. A i přes to, že jsem vylézal minutu za závodníky, se kterými jsem chtěl být, zažíval jsem nejspíše ty nejšťastnější chvilky dne. Čas 11:35 na 750m v neoprenu nebyl nijak oslnivým, ale pořád jsem na průběžném 38. místě měl šanci s tím něco udělat. Terka zaplavala takový svůj standard a za 11:26 vylézala z vody jako 16. První depo bylo asi to jediné, co se mi povedlo a za pár okamžiků jsem už uháněl vstříc stíhací jízdě. První polovina se totiž jede jen do kopce, zpátky po stejné trase dolů, takže je na začátku docela slušná šance si někoho dojet... musí na to ovšem závodník mít. Bohužel, já na to ten den neměl a po 5 km mi totálně došlo. Byl jsem tak zrzlý, že jsem necítil prsty na nohou a svaly mi totálně zatuhly. Musel jsem pak asi kilometr jet na nejlehčí převod, snažil jsem se nohy rozhýbat a trochu se zahřát, ale čím víc jsem zpomaloval, tím mi byla větší zima. Vše se zlomilo, když mě dojel balík zezadu a já se dokázal ještě jednou vyhecovat. Kluci mě dovezli na vrchol a to nejhorší bylo za mnou. Poté jsem si už jen v popředí hlídal, abych se nedostal do nějakého pádu při sjezdu na vodě a do depa dojel už zase více motivovaný. Po kole jsem ale nabral další ztrátu a pohyboval jsem se okolo 40.místa. Terka nezajela cyklistiku špatně a o pár míst se dokázala posunout. Naše mezičasy v cyklistice hovoří za vše: já - 33:13 a Terka - 35:58. Nebýt té skupiny, tak mě Terka asi dojede ;)... Běh pak už byl v našem podání takový průměrný. Nijak jsme nezazářili, ale ani jsme se neflákali. Čekala na nás náročná trať, kterou Honza Kubíček okomentoval slovy: "Takový terén nemáme ani v závodech Xterry," takže naše časy na necelých 5km nebyly špatné: já - 16:34 a Terka - 19:53. Úplně letecký den jsme ale nezažili a oba se dokázali posunout jen o pár míst. Terka na konečné 11. místo a já na 29. pozici. Výsledky Byla to dřina a já osobně jsem rozmrzal ještě dva dny poté. Byla to ale zajímavá zkušenost a zkouška vůle. Ne vždy se totiž daří tak, jak právě chceme a o to je důležitější se z toho nepo.... a bojovat až do konce! Příště vás seznámím s mojí přípravou na MČR ve středním triatlonu a se samotným závodem. Snad nám to babí léto chvíli vydrží! F+T
0 Comments
Leave a Reply. |
AuthorČastěji píše Fanda, Terka kontroluje chyby ;)... Archives
March 2020
Categories |