Definitivně poslední závod mojí letošní sezóny jsem odkroutil v Koutech nad Desnou, kde se konal letos závěrečný podnik českých pohárů v roce 2015! Při pohledu do propozic jsem se zase tolik nebál, zmíněné vzdálenosti mi přišly celkem v pohodě. Netušil jsem však, jak moc důležité jsou i ty výškové kilometry, ano opravdu kilometry!
Tento extrémní horský duatlon, jak ho pořadatelé správně nazývají, tvoří úvodní 3,5 km dlouhý zvlněný běh (100 výškových metrů), 36 km na horském kole (1200 v.m.) a závěr jako třešnička na dortu v podobě 13km běhu (700 v.m.). Celkem tedy 52,5 km, 2 km nahoru a 2 km dolů! Před závodem jsem dostal pár varování od kamarádů, kteří mají trochu více zkušeností s podobnými podniky (ono téměř každý má větší zkušenosti než já, na bajku jsem jel naposledy před půl rokem, a to navíc po silnici:D). Naštěstí mi ale Luboš T. svěřil své kolo, a tak jsem měl alespoň nějakou šanci na solidní výsledek. Díky Lubo! Nejvíc jsem se tedy obával cyklistické části, která závodníky zavedla v úvodním 15km stoupání k horní přečerpávací nádrži Dlouhé Stráně, průměrné stoupání bylo okolo 6% a vedlo převážně po asfaltu, takže sice dřina, ale zase tolik času jsem zde ztratit nemusel. Poté však následovala zvlněná cca 15km dlouhá pasáž, kde si člověk také neodpočinul. Co však přišlo na závěr, na to asi nikdy nezapomenu! Posledních 6km vedlo po trase, kde se jezdí MČR v downhillu, ideální pasáž pro ty, co na bajku sedí jednou za rok:D! Zde se pro mě lámal chleba (naštěstí jen ten chleba ;))! Při rozcvičení před startem jsem vsadil na nevědomost a trať jsem si raději moc neprojížděl, spíš jsem šetřil síly jak fyzické, tak psychické! ;) Mojí de facto jedinou ambicí v závodě bylo co nejvíce zabojovat o celkové třetí místo v Českém poháru v duatlonu. K tomu vedla jedna jistota a to skončit do 7. místa celkově, pak bych se nemusel ohlížet po ostatních! Před kamerami ČT jsem na první běh vyrazil bok po boku s dalšími 60 odvážlivci, mezi nimi byl i Petr Vabroušek, patron závodu. Celé startovní pole jsem měl v plánu co nejvíc roztrhat a na dobré bajkery si udělat co největší náskok. Tempa se ale ujali dva mladí borci (Petr s Vojtěchem), kteří mi tak ušetřili dost práce. Ke konci úvodní části jsem šel na první místo, abych měl depo pěkně pro sebe ;). Po rychlém přezutí jsem na kolo naskakoval první, a dal o sobě tak divákům ČT alespoň trošku vědět, v dalších částech závodu jsem totiž nečekal, že bych se pohyboval nějak významně vepředu! ;) Během úvodní 2 km dlouhé lehce technické pasáži mě oba junioři předjeli, nemělo moc velký význam se jich držet, raději jsem šetřil síly. Poté jsem nějaké 3 km jel sám, než mě na začátku stoupání k dolní nádrži dojelo duo Fojtík – Hudeček, oba skvělí cyklisté a především bajkeři! Zkusil jsem s nimi chvíli jet, ale bylo mi jasné, že to takhle 50 minut nevydržím. Nechal jsem je tedy „plavat“ a nasadil svoje tempo, v tuto chvíli jsem se pohyboval na nějakém 5. místě. Asi po pěti kilometrech mě dojela skupina šesti borců, s kterou jsem se už udržel až na vrchol. Poté se naše skupinka rozpadla na tři části a já poslední pasáž odjel s Michalem Málkem. Oba jsme na tom byli s technikou podobně, takže ideální dvojka ;)! Když jsme však přijeli k závěrečnému sjezdu, nestačili jsme se divit. Chvíli jsme byli jak na tobogánu plného kořenů a kamení. Nejtěžší byla asi hned úvodní pasáž, kde jsem Michalovi lehce ujel. Na zbylých 5 km mě předjeli 2 závodníci, na pohled daleko zkušenější bajkeři. Paradoxně mi to ale spíš pomohlo, viděl jsem, jak se to má jezdit, a každou zatáčkou jsem se zlepšoval. Nejhorší ze všeho byla ale bolest v prstech! Ke konci jsem neměl už vůbec sílu brzdit, možná i proto jsem poslední část odjel asi nejrychleji :D. V druhém depu jsem se opět moc nezdržoval a s vervou na průběžném 11. místě jsem se pustil do závěrečného běhu. Vzal jsem si do ruky pouze jeden gel a naivně si myslel, že ho na nejbližší občerstvovačce zapiji. To jsem ale ještě netušil, že bude až na 6. kilometru… Prvních šest kilometrů bylo totiž převážně do kopce, kdy jsme překonali celkové převýšení 700 m. Chvílemi na nás čekaly pasáže až k 20% po kamenech a kořenech. O běhu tedy nemohla být ani řeč, téměř celé 2 km nejprudší části pod lanovkou jsem navíc pouze šel, nic jiného nemělo vůbec smysl! Že jsem si doslova prošel peklem, svědčí i fakt, že jsem po prvních dvou kilometrech chytil silnou křeč do levého zadního stehna a na minutu se musel úplně zastavit. Nedostatek tekutin udělal své! Při minutovém protahování jsem sledoval jednoho borce za druhým, jak mě nechávají za sebou. Poté jsem nejprve zkusil jít pozadu, pak jsem přešel v lehký klus pozpátku, následoval cval stranou a až asi po dalších dvou minutách jsem byl schopen běžet popředu. O tom, že vzdám, nemohla být ani řeč, takovéhle výzvy prostě bolí! Nakonec jsem nohy celkem solidně rozběhl a k občerstvovačce se dostal opět na nějakém 11. místě. Zde jsem vypil snad litr vody a ionťáku, slupl pomeranč a s dalšími 4 kelímky vody jsem vyrazil dál. Teď už nás měl čekat převážně jen seběh dolů, do kterého jsem chtěl dát všechno… Když jsem všechnu vodu z kelímků dopil, přišlo mi celkem líto je prostě odhodit na zem. Takový kelímek nic neváží, takže by neměl být velký problém ho donést až do cíle. Rozhodně jsem nechtěl, aby po mně někdo v takhle pěkném prostředí chodil a uklízel. Zase úplně o první místo jsem nebojoval, abych pár gramů navíc neunesl! Závěrečný sešup dolů hodně bolel, povedlo se mi ho ale zvládnout celkem rychle a posunout se v cíli na konečné 9. místo. Takovou radost z toho, že vidím cílovou bránu, jsem ještě snad nikdy neměl. Bylo z toho navíc i 2. místo v kategorii a především žádné zranění! To v podobných typech závodů bývá skoro nejcennější! ;) Na ty nejlepší to bohužel nestačilo, jen na kole jsem od prvního dostal 15 minut, z toho tak 10 minut v závěrečném sjezdu :D. Do budoucna ale i tak neplánuji nějak zvlášť pracovat na svých sjezdařských dovednostech a zůstanu spíše na asfaltu! ;) Útok Michala Málka na moje třetí místo v poháru jsem sice odrazil, oba junioři se ale umístili v závodě na bedně, a tak mě těsně přeskočili. Kdo mi ale v závodě naopak udělal radost, byl Petr Vabroušek, který doběhl kousek za mnou ;)… v tomto závodě tedy platilo heslo: mládí vpřed! :D Výsledky: http://www.czechtriseries.cz/results/track/2408?returnUrl=%2Fresults%2Frace%2F817 Záznam na ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10237871401-duatlon/415232404001004-extremni-duatlon-koutyman-2015 Zakončil jsem tak letošní sezónu se ctí. Její celkové zhodnocení si nechám na další článek. Nyní hurá na tři týdny dlouhý „posezónní spánek“! Krásný sny všem… F. Comments are closed.
|
AuthorČastěji píše Fanda, Terka kontroluje chyby ;)... Archives
March 2020
Categories |