V sobotu proběhl další díl ČP v Mělníku. Tentokrát jsme bojovali na tratích sprinttriatlonu a boj to byl opravdu velký. K již tak velmi výživným tratím se navíc přidaly rozmary počasí. Zpočátku to však vypadalo, že nám počasí konečně bude přát a že nezažijeme podobnou výheň jako v Opavě. Jak to tak ale bývá, ne vždy se člověk může na předpověď 100% spolehnout. Výheň sice nebyla, krupobití ale přišlo o 30 minut dříve, než mělo...
Konkurence byla podle všeho zatím největší, na start se postavili mimo jiné dva Rusové, tři Rusky a několik Izraelců. Z Čechů s nimi měli bojovat především Čelda a Jitka. Na start plavecké části se tak postavilo rekordních 148 startujících v hlavním závodě. Plavání mi tentokrát vyšlo na 100%! Vsadil jsem na to, plavat trochu stranou a vyplatilo se. Vyhnul jsem se tomu nejhoršímu a mohl se soustředit především sám na sebe. Byl z toho nakonec na mě slušný čas 11:37, byl jsem navíc v kontaktu se skupinkou, kterou normálně vždy polovinu kola sjíždím. Terka byla s plaváním podstatně méně spokojená a s časem 11:20 byla bohužel poměrně daleko za skupinkou závodnic před sebou. První kilometry na kole ale hodně bolely, bylo znát, že jsem se v plavání vydal více než jindy a měl jsem co dělat, abych kluky uvisel! To se mi naštěstí povedlo a pod kopcem jsem se už cítil lépe. Po sjezdu jsme rozjeli celkem dobrý kolotoč a stíhačka mohla začít! Na kole se mi pak jelo skvěle a sbírali jsme jednoho borce za druhým! Murphyho zákony ale fungují znamenitě, zatáhlo se a přišly kroupy. To vše se událo na začátku našeho posledního okruhu, který začíná obávaným sjezdem. Silnice byla jak led, a tak jsme si s klukama řekli, že pojedeme v klidu. Před námi popadalo pár lidí a nám se zatím naštěstí dařilo držet naše zadky na sedlech. Jeli jsme sice pomaleji, ale pořád celkem dobře, ustál jsem dokonce jeden nebezpečný moment, kdy mi ujelo přední kolo na mastnotě. Ve chvíli, kdy nás čekal už jen závěrečný výjezd na náměstí, jsem za to trochu vzal a chtěl přijet první do depa. Bohužel mi v předposlední zatáčce ujelo zadní kolo a už jsem se válel, z první pozice byla nakonec poslední. Mohl jsem ztratit tak minutu... Terka jela na kole převážně sama a tak se pořadím neposunula, alespoň tedy nespadla jako já a mnoho dalších. Mám se tedy od ní ještě hodně co učit ;)... Po celkem rychlém 2. depu, kdy se mnou cloumal vztek a adrenalin, jsem vyrazil na běh. Neběželo se mi vůbec dobře a moc už jsem toho nezískal. Nohy byly jakoby zaseklé a hlava mi našeptávala, ať to nehrotím, že už je to stejně marné. Toto vše dohromady znamenalo, že jsem závod sice dokončil, ale nic extra nepředvedl. Ok, na totožných tratích jsem sice zajel o 5 minut rychlejší čas než loni, to ale zdaleka nemůže naplnit moje očekávání. Celkové 25. místo je zároveň mým nejhorším letošním umístěním. Pád mi sice moc nepomohl, ale to k závodům patří a příště se s tím musím vypořádat lépe! Terka také nedokončila moc nadšená a celkové 20. místo bylo zklamáním! Výsledky tedy nasvědčovaly tomu, že prožijeme zatím nejméně radostný den v této sezóně. Vše je ale relativní a pomíjivé a i smutek netrvá věčně. Přišla tombola a s ní spojená pravděpodobnost cca 0,5% na výhru hlavní ceny, horského kola Specialized. Když se tahalo poslední číslo, dav ztichnul a moderátor četl: "Hlavní cenu vyhrává číslo: 1...2...8". Číslo patřilo Terce, a ta si tak, za možná největšího aplausu dne, šla na pódium pro kolo. Někdo by to označil za štěstí, jiný za osud, já věřím matematice a po šesté účasti v řadě, šla prostě Terka tomu štěstíčku trošku více naproti než jiní ;)! Skončil tak nakonec radostný závod, který přinesl mnoho silných zážitků nám všem. V Mělníku se prostě člověk nenudí! ;) Díky patří firmě Vitalyte, která se stará o náš pitný režim a také Peksport za pomoc při výměně vyhraného kola v tombole za kolo menší... Ahoj v Táboře! F. Comments are closed.
|
AuthorČastěji píše Fanda, Terka kontroluje chyby ;)... Archives
March 2020
Categories |